chrápání
Když jsme byly se sestrou na procházce, napadlo nás, že půjdeme na hřbitov zapálit svíčku naší babičce. Pak jsme si ještě šly prohlédnout pomníky na okolních hrobech. Zastavily jsme se u hrobu ročního chlapečka Matěje. Najednou jsdme uslyšely chrápání. Zvuky vycházely z vedlejšího hrobu. Hrozně jsme se lekly. Pak jsme usylyšely bouchání, jako by se někdo dobýval z hrobu. Nevěděly jsme, co máme dělat. Raději jsme rychle utekly ven z hřbitova. Jenomže nás někdo začal honit! Viděly jsme průhledného muže a ženu s malým dítětem. Podle fotky jsme poznaly, že se jedná o toho malého mrtvého Matěje. Vzaly jsme nohy na ramena a utekly jsme domů. Jenomže tam nikdo nebyl, tak jsme zazvonily na sousedy. A otevřít nám přišli právě ti lidé, co jsme viděly na hřbitové! Utíkaly jsme k dalším a dalším dveřím - a všude nám otevírali ti samí lidé! Za chvíli sse vrátili rodiče z nákupu. Hurááá!! Záchrana! Už nikdy nepůjdeme samy na hřbitov!